Španělský kolega na pohovoru tvrdil, že italsky mluví perfektně. Já řekl, že mi italština moc nejde. Nakonec jsem mu musel všechno překládat.“ Takové jsou kamarádovy zkušenosti se zahraniční stáže. Pro Čechy je to příznačné: i když něco umíme, máme ve zvyku se spíše shazovat než vychvalovat. Škodíme tak sami sobě. Pracovní pohovor je totiž takové tržiště. My jsme prodavač a zboží zároveň. Personalista je kupec. A my se mu musíme prodat. Co byste určitě neměli dělat na pohovoru?

1) Přijít pozdě

Přijít pozdě na přijímací pohovor, to je ta nejhorší vizitka, jakou si můžete přát. Vytváříte tak dojem, že jste nespolehliví.

2) Vykašlat se na domácí úkoly

Že vám nikdo žádné nezadal? Hloupost, jejich splnění by mělo být samozřejmostí.

Zjistěte si co nejvíce informací o firmě.
Zapamatujte si jméno a podobu personalisty, s nímž budete dělat rozhovor, a zjistěte si o něm, co se jenom dá.
Zjistěte si co nejvíce informací o pozici, na niž se hlásíte.
Předem si odpovězte na zákeřné otázky, které na pohovoru padnou.
Vezměte si s sebou svůj životopis!

3) Vhodně se oblečte

První dojem vzniká ve 30 vteřinách a je založen spíše na pocitech než na logice. Čím lépe oblečení přijdete, tím lepší dojem v člověku vyvoláte.

Snažte se být zajímaví, ale umírnění. Oblečení musí odrážet vaši osobu, ale zároveň odpovídat pozici, na niž se hlásíte. Kreativci se obléknu jinak než úředníci, obchodní cestující nebo učitelé.

4 ) Zapracujte na své řeči těla

Tělo mluví, ale slyší to jen oči. Působí hlavně na podvědomé úrovni a to jak vás, tak váš protějšek.

Pokud se na pohovoru budete kroutit a smrskávat do sebe, budete nejistí a vaše odpovědi budou rozpačité.

S personalistou byste měli jednat jako rovný s rovným. Neměli byste být servilní, ani přehnaně dominantní a sebevědomí (pokud to nevyžaduje pozice, na niž se hlásíte, např. obchodní cestující).

Pokud jste bezradní, zkuste kopírovat gesta a pozice těla, které dělá personalista.

5) Nekritizujte budoucího zaměstnavatele

Jednou jsem se pokusil ukázat potenciálnímu zaměstnavateli vlastní expertízu tím, že jsem mu vytkl všechny chyby na jeho webové stránce. Už nikdy se mi neozval zpátky.

Známí z HR mi to potvrdili – budoucího zaměstnavatele nekritizujte. Pokud se vás zeptá na váš názor, zaobalte ho do pěkných slov.

Zkuste metodu sendviče: řekněte něco hezkého, potom svoji kritiku, a tu pak zmírněte zase něčím hezkým.

6) Nekritizujte sami sebe

Prodáváte sami sebe!

Udali byste fén, kdybyste přiznali, že čas od času vyhodí pojistky v celém bytě, nefouká už tak silně jako kdysi a navíc má odřený lak?

Samozřejmě, můžete přiznat svoje chyby. Ale s mírou, bez kritiky, s důkazem, že na sobě pracujete.

7) Nenadávejte na předchozího zaměstnavatele

Tohle by byla stoprocentní sebevražda. Nikdo nemá chuť přijmout člověka, který pomlouvá svého předchozího zaměstnavatele. První, co mu zazní v hlavě, bude: „Bude takhle pomlouvat i mě?“

Zaměstnavatelé touží po loajálních zaměstnancích. Pokud takoví neumíte být, aspoň se tak tvařte.

8 ) Nelžete…

… a to ze dvou důvodů.

Jednak proto, že součástí práce personalisty je takovou lež odhalit a jakmile se mu to povede, vaše šance na úspěch povážlivě klesnou.

A i kdyby vaši lež neprokoukl, postupně se ukáže, že některými vlastnostmi prostě nedisponujete. Zaměstnavatelé budou nešťastní, vy budete nešťastní a dříve či později to povede k vyhazovu.

Podpořte článek sdílením!

(Zatím nehodnoceno)

Loading...
690 zobrazení